Maliny jako plodina
Maliny jsou druh citrusovníků, které patří do rodu Malus a podčeledi Pyrinae. Patří do skupiny ovocných rostlin, podobně jako jablka, hrušky nebo rybíz. Jejich odrůdy se liší nejen vzhledem a chutí plodů, ale také ve struktuře stromů.
Pochyby o původu názvu
Existují teorie, že slovo “malina” pochází z ruštiny nebo polštiny. Další hypotézou je, že název má původ v němčině. Nicméně, většina lingvistických úzkostí souhlasí s tím, že termín “malina” byl zavlečen do češtiny oficiální webové stránky ze slovanských jazyků.
Přírodní rozložení a klimatické nároky
Maliny jsou původem z Asie. Zdejší odrůdy byly úspěšně vychozeny ve Střední Evropě, ale rychle se rozšířily po celém světě jako okrasné stromy. Kultivovaná forma vyžaduje mírné klima s teplotami v letním období až 35 °C a studené zimy kolem -25 °C.
Plodina
Maliny jsou plody malinovníku malého (Malus domestica), který má kulatou nebo oválnou formu. Jsou menší než jablka, ale podobné křehkostí slupky. Plodí v létě a sklizeny mohou být po 2-3 týdnech, když jsou na vrcholu zralosti.
Zdravotní a ekonomická důležitost
Ovoce malinovníku má vysokou kyselinu askorbovou (vitamin C), který je kladně hodnocen pro jeho preventivní účinek v boji proti vyčerpání organismu. Maliny jsou také zdrojem minerálů, bílkovin a sacharidů.
Nároky na zemědělství
Maliny potřebují dobře odvodněné půdy s přítomností humusu. Vhodné je jejich pěstování v údolích nebo na mírně nakloněných plochách, protože jsou citlivé k zamokření. Pouze v některých odrůdách malin se vyskytne nakažení houbovými chorobami a hlodavci.
Nároky na úpravu
Maliny vyžadují zvláštní péči při skladování, aby nebyly poškozeny. V suchém prostředí by mohly zůstat čerstvé až 3 týdny bez ztráty kvality.
Tělo ovoce má specifický vůně a chuť, které jsou charakteristické pro celé čeledi Rosaceae.
Široká kulturní popularizace
Maliny vstoupily do kultury, jak pochoutkou (sušené plody jako ochutnání nebo dezert), tak součástí kosmetiky (čisticích lázních s vyčištěnou skořicemi a malinovými šťávami).